Vybrané sociální charakteristiky osob vyššího věku

Zavázalová, H., Zaremba,V., Zikmundová,K., Kotrba,J.

        Ústav sociálního lékařství  LFUK v Plzni

Souhrn

     V souboru 615 osob starších 60 let, které navštívily praktického lékaře pro dospělé byla zjišťovaná schopnost postarat se o domácnost, spokojenost s bydlením, bydliště rodiny, v jakém zařízení by v případě nutnosti chtěly bydlet, event. další charakteristiky. Zajímavé bylo zjištění, že 92% osob  byla se současným bydlením spokojena. V případě potřeby  péče spoléhají na pomoc dětí. Více než pětina mužů a téměř 13% žen mají zájem v případě potřeby o bydlení v domově důchodců. Většina však stále spoléhá na péči rodiny. Ta nutně potřebuje pomoc společnosti, nejen z  hledisek finanční podpory, ale i změny v postojích a názorech mladších generací.

 Klíčová slova : staří, domácnost, bydlení, spokojenost, rodina

Summary:

  Ability  to take care of  their household, satisfaction with type of their dwelling, domicile of their family, type of facility which would be chosen by them in the case of necessity and other characteristics were followed in the sample of 615 persons that visited  general practitioner.  There was very interesting information that 92 % of persons was satisfied with their contemporary dwelling. They trust help of children in the case of need of  care. More than one fifth of men and  nearly 13% of women are interested in admission to  pension home in the case of necessity. Majority of them keep to trust in family care. Family needs the  help of society not only form the aspect of financial support , but  also changes in attitudes and opinions of younger generations.

       Stárnutí a stáří je přirozený životní proces. Stále se zvyšující počty osob vyššího věku svědčí o pozitivním společenském vývoji, o zlepšování zdravotního uvědomění obyvatelstva, zkvalitnění zdravotní péče. Na druhé straně je třeba se na zvyšující se počty seniorů připravit. Staří lidé netvoří homogenní skupinu, liší se zkušenostmi, dosavadním způsobem života, vzděláním. Mají různé návyky, postoje a názory na způsob kvalitního prožití stáří (8). Pro osoby vyššího věku je velmi důležité setrvat co nejdéle ve vlastní domácnosti, v prostředí, které znají, dovedou se orientovat v okolí, mají v blízkosti přátele  a známé. Jsou v tomto prostředí spokojenější než v moderním ústavním zařízení.Toto je možné pouze za předpokladu dobrého zdravotního stavu( 9), schopnosti se o sebe postarat. Jakmile dojde ke zdravotním poruchám a dostaví se nutnost především trvalé pomoci, postupně až bezmocnost je nezbytné zajistit kvalitní stáří v zařízení, která jsou u nás k dispozici.Většina naší populace (7,8) dostatečný přehled o možnostech, kde a za jakých podmínek prožít stáří, nemá. Někteří stárnoucí a staří vůbec neuvažují, o tom, že by zbytek života prožili jinde nežli ve své domácnosti. Neuvědomují si většinou, že se pro ně obstarávání domácnosti stane stále více komplikované a budou potřebovat pomoc v instituci, protože v mnoha případech rodina nebude moci ze zcela objektivních důvodů  zajistit péči.        

      V našem šetření jsme se zaměřili na některé vybrané charakteristiky života starých lidí žijících ve vlastní domácnosti především ve velkém městě.

    Soubor zahrnoval 615 osob, mužů bylo 236 (38,4%), žen 379 (61,6%), ve věku nad 60 let. Ve věku  60-69 let bylo 43,3% osob, statisticky významně více mužů než žen, ve věku 70-79 to bylo 41,8% osob, s převahou žen, ta byla významná  v dalším věkovém období (nad 80 let), kde bylo sledováno 14,9% osob.

Složení souboru podle věku a pohlaví ukazuje tab.1.

Tab.1. Složení souboru podle věku a pohlaví

     Jedná se o soubor seniorů, kteří v roce 2002 navštívili svého praktického lékaře a standardizovaný rozhovor byl s nimi  proveden v ordinacích lékaře. Na rozhovoru se  podíleli studenti 6. ročníku fakulty v rámci praktické výuky. Rozhovor byl dobrovolný a anonymní.

     Kromě sledování zdravotních a sociálních charakteristik jsme se zaměřili také na zjišťování kontaktů s ostatními, spokojenosti s  bydlením, rodinného zázemí, schopnosti postarat se o domácnost, event.v jakém zařízení  by v případě nutnosti chtěl žít.

     Téměř 60% osob bydlelo v Plzni městě, 18% v menších městech,  na venkově 22% osob, nebyly zjištěné rozdíly mezi muži a ženami, všichni žili ve svých domácnostech. (tab.č.2)

Tab.2 Bydliště

Většina osob, bez ohledu na pohlaví a velikost místa bydliště byla spokojena s bydlením, jen 8% osob uvedlo, že spokojeni nejsou. Viz graf 1.

Graf 1. Spokojenost s bydlením

 85,9% osob má  v místě bydliště přátele, tato skutečnost je důležitá pro udržení aktivity, prevenci osamělosti a opuštěnosti. Ovšem 14% osob, podstatně více ženy (17,2%) než muži (9,3%) nemají v blízkosti bydliště žádné kontakty s přáteli. (viz graf 2)

Graf 2. Přátelé v blízkosti bydliště

     43% sledovaných osob má nejbližší rodinu v místě bydliště a zhruba stejný počet v nejbližším okolí. Vzdálenější místo bydliště  uvádí 18,6% mužů a 15,6% žen, mimo republiku žijí děti necelého 1% žen. Jen u 3 žen jsme zjistili, že nemají děti, ani přátele, vůbec nikoho. (tab.3)

Tab. 3. Bydliště dětí

     Toto zjištění je nesmírně důležité i pro koncepci a plánování péče o staré osoby. Na rodinu se většina z nich spoléhá, že v případě potřeby jim zajistí pomoc (7). Rodina musí péči umět poskytovat, musí chtít a musí mít možnosti, tzn. mimo jiné i blízkost bydliště(5).

     62,8 % osob, mužů 52,5% a 69,1% žen uvádí, že jsou pro ně obtížné domácí práce. Jsou to především fyzicky namáhavější práce. Např.mytí oken, úklid, ale i vaření a  nakupování více zatěžuje ženy, muži naopak uvádějí potíže s prací na zahradě, se zajištěním topení apod. (viz tab.4)

      Problémy se zajištěním domácnosti se zvyšují v závislosti na věku a  přibývající zdravotními obtížemi.

Tab. 4. Potíže se zajištěním domácnosti

     Při těchto namáhavých pracech potřebuje občas pomoc 25,4% mužů a 34,8% žen. Pravidelnou pomoc vyžaduje  necelých 10% osob. Viz graf 3.

Graf 3. Potřeba pomoci druhé osoby

     Stárnoucí jedinec i jeho rodina by měli být informováni o možnostech,které jsou v rámci sociální péče nabízeny. Měli by znát spektrum služeb a v případě potřeby se informovaně rozhodnout. Většina starých osob tyto znalosti nemá, více jsou informováni pouze o domovech důchodců, event. domovech  penzionech, či domech s pečovatelskou službou. Uvádí se, že domov důchodců jako možné zařízení pro pobyt starých osob je uvažováno až jako poslední  možnost. V našem šetření o  něm uvažuje  necelých 16% osob. Poněkud více muži (20,8%) než ženy (12,9%). Od rodiny či příbuzných očekává pomoc 16,9% mužů a 20,6% žen. Zatím  o žádné možnosti neuvažovalo pouze  3,7% osob (viz tab.5)

Tab.5. V jakém zařízení by chtěli v případě potřeby bydlet – rok 2001

     V  podobném šetření prováděném v roce 1998 jsme zjistili poněkud menší zájem o domov důchodců a větší počet starších osob o možných eventualitách nepřemýšlel vůbec( 7).

Závěr:

1.Naše současné šetření ukazuje, že staří lidé stále spoléhají na pomoc a péči dětí a rodiny. Rodina pro ně představuje největší pocit jistoty a zázemí. V našich šetřeních jsme však prokázali, že mladší generace spíše předpokládá, že pomoc seniorům by měla být záležitostí společnosti (6).Domníváme se, že problematika gerontologická by měla být zahrnuta v osnovách základních i středních škol s cílem zvýšit mezigenerační solidaritu a vzájemnou empatii.Také při pregraduální i postgraduální výuce zdravotníků, ale i všech ostatních profesí je třeba více upozorňovat na zdravotní i sociální problémy osob vyššího věku. Je to nutné především proto, že osoby vyššího věku budou v nejbližší době tvořit  skoro třetinu populace (2,5). Pro zajištění kvality jejich života jsou nutné teoretické znalosti i praktické dovednosti, ale i postojové a hodnotové orientace (10).

2. Zajímavé bylo zjištění, že většina dětí našich respondentů žije ve stejném městě se svými rodiči, ale  14% osob nemá v blízkém okolí přátele. Pouze 8% osob nebylo spokojeno s bydlením.Toto zjištění je pravděpodobně ovlivněno  tím, že se jedná o bydlení ve velkém městě, kde i vybavení domácností je na dobré úrovni.

3. V tomto šetření jsme zjistili, že se zřejmě informovanost o spektru nabízených zařízení zlepšila. Vzrostl poněkud zájem o domov důchodců (uvažuje o pobytu v něm více než pětina mužů). Staří lidé si zřejmě začínají včas uvědomovat, že je třeba přemýšlet kde by v případě potřeby chtěli aby jim byla poskytována péče a pomoc. Pouze  necelá 4% uvedla, že neví kde stráví poslední část svého života, před třemi lety byl tento počet větší. Lze tedy předpokládat, že staří lidé se začínají více zamýšlet nad existujícími možnostmi a nabídkami zdravotnických i sociálních služeb v komunitě.

     Staří lidé hrají nepostradatelnou úlohu v komunitě, jsou nejen její součástí, ale svými zkušenostmi , dobrovolnými činnostmi se stávají nepostradatelnými (1,3). S postupným stárnutím populace bude přibývat starších osob vzdělanějších, aktivnějších  a snad i zdravějších (4,10).

Souhrn

     V souboru 615 osob starších 60 let, které navštívily praktického lékaře pro dospělé byla zjišťovaná schopnost postarat se o domácnost, spokojenost s bydlením, bydliště rodiny, v jakém zařízení by v případě nutnosti chtěly bydlet, event. další charakteristiky. Zajímavé bylo zjištění, že 92% osob  byla se současným bydlením spokojena. V případě potřeby  péče spoléhají na pomoc dětí. Více než pětina mužů a téměř 13% žen mají zájem o bydlení v domově důchodců. Většina však stále spoléhá na péči rodiny. Ta nutně potřebuje pomoc společnosti, nejen z  hledisek finanční podpory, ale i změny v postojích a názorech mladších generací.

Summary:

  Ability  to take care of  their household, satisfaction with type of their dwelling, domicile of their family, type of facility which would be chosen by them in the case of necessity and other characteristics were followed in the sample of 615 persons that visited  general practitioner.  There was very interesting information that 92 % of persons was satisfied with their contemporary dwelling. They trust help of children in the case of need of  care. More than one fifth of men and  nearly 13% of women are interested in admission to  pension home in the case of necessity. Majority of them keep to trust in family care. Family needs the  help of society not only form the aspect of financial support , but  also changes in attitudes and opinions of younger generations.

Seznam literatury

1.  Hegyi,L.: Vybrané kapitoly ze sociální gerontologie.Bratislava,IVZ 1996.

2. Konference „Stárnutí po česku“ Praha 29.-30.září 2004.            

3.Koval,S.: Reforma zdravotnictva a korene ageizmu alebo stará generácia  jako menšina vo vlastnom štáte.Geriatria X, 2004,3,s.99-102.

4.Ministerská konference o stárnutí. Berlín 11.-13.září 2002.

5.Národní program přípravy na stárnutí na období let 2003 – 2007.Min.práce a soc. věcí ČR 2003.

6.Vlasák,J.,Zikmundová,K.,Zavázalová,H.: Problém stárnutí očima mladé generace.Sborník abstrakt Pražské gerontologické dny.Praha 16.-20.5.2001 s.31-32.

7.Zavázalová,H., a kol.: Vybrané kapitoly ze sociální gerontologie.Praha 2001.

8.Zavázalová,H.,Zaremba,V.,Vožehová,S.,Zikmundová,K.,Lavička,F., Vlasák,J.: Některé charakteristiky  života starých osob.Geriatria 1-2,1998, s21-25.

9.Zaremba, V.,Zavázalová,H., Zikmundová,K.: Chronické  choroby v obraze nemocnosti osob starších 60let.Plzeň.lék.Sbor.,70,2003,s.75 – 81.

10.Topinková,E.,: Pokroky medicíny aneb i ve stáří být zdravý. Jakost pro život.5, 2004, 3 s.17-21.

Plzeň 4.11.2004                                                 Doc. MUDr.Helena Zavázalová, CSc.,

                                                                     Ústav sociálního lékařství LFUK v Plzni

Práce vznikla při řešení grantového projektu FRVŠ 202901, řešitel doc.MUDr. Helena Zavázalová,CSc.