(Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví
Škola veřejného zdravotnictví
vedoucí: MUDr. Antonín Malina, Ph.D., MBA)
Souhrn
Škola veřejného zdravotnictví Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví byla založena v roce 1992 na bázi tehdejší katedry sociálního lékařství a organizace zdravotnictví.
Za posledních 12 let prošla výuka oboru zásadními změnami. Šlo o to obohatit progresivní prvky tradiční české sociální medicíny o otázky nově se utvářejících vztahů mezi soudobým socioekonomickým i vědeckým rozvojem a lidským zdravím a o jejich projekci do zdravotnických, ekonomických, společenských, etických a právních konsekvencí i do funkce, struktury, řízení a efektu systému péče o zdraví.
V hlavní oblasti činnosti Školy veřejného zdravotnictví - systematickém vzdělávání manažerů ve zdravotnictví - došlo v uplynulém období také k podstatným změnám v oblasti nabídky i poptávky po tomto druhu vzdělávání, na které musela škola reagovat.
Ve sdělení jsou uvedeny hlavní cílové skupiny, pro které je specializační i kontinuální postgraduální vzdělávání určeno a základní principy vzdělávacích metod a nástrojů, které při výuce svých postgraduálních studentů Škola používá.
Další rozvoj Školy veřejného zdravotnictví je postaven na dobrém historickém základě. I nadále bude udržován systém agenturního pojetí fungování instituce, která vede k dobré flexibilitě a ke schopnosti školy rychle reagovat na aktuální problémy v oblasti veřejného zdravotnictví. Mezioborová a mezinárodní spolupráce, realizovaná především mezi obdobnými institucemi zemí Evropské unie, jsou dalšími nezbytnými podmínkami budoucího úspěšného fungování instituce.
Klíčová slova: veřejné zdravotnictví, škola veřejného zdravotnictví, postgraduální vzdělávání, vzdělávání manažerů
Škola veřejného zdravotnictví Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví byla založena po vzoru zahraničních Schools of Public Health v roce 1992. Vznikla na bázi bývalé katedry sociálního lékařství a organizace zdravotnictví jako moderní pracoviště, které vedle svých dalších aktivit realizuje závažnou společenskou objednávku - systematické vzdělávání řídících pracovníků ve zdravotnictví.
Výuka veřejného zdravotnictví prošla za posledních 12 let zásadními změnami, které byly spjaty s přerodem celé naší disciplíny. Šlo a stále jde o to, aby obor, deformovaný v době totality do podoby neduživého apologeta organizace socialistického zdravotnictví, byl povznesen na úroveň, která odpovídá koncepci i pozici široce se rozvíjející problematiky veřejného zdravotnictví ve vyspělých zemích. Je nezbytné obohatit progresivní prvky naší tradiční sociální medicíny o nesmírně významné a složité otázky nově se utvářejících vztahů mezi soudobým socioekonomickým i vědeckým rozvojem a lidským zdravím a jejich projekcí do konsekvencí zdravotnických, ekonomických, společenských, etických i právních a do procesů funkce, struktury, řízení a efektu systému péče o zdraví.
To vše bylo a je nutné vnášet také do obsahu postgraduální přípravy nově modelovaného profilu zdravotnického manažera.
Výukové programy jak krátkodobých kurzů, tak především dvouleté specializační přípravy se snažíme průběžně inovovat v tomto duchu.
Na straně nabídky je třeba v naší výuce pohotově, flexibilně a kvalifikovaně reagovat na nové otázky, které před nás klade bouřlivý rozvoj vědy a techniky vůbec a medicíny zvláště, rozvoj společnosti ovlivněný procesy globalizace a s tím spjatý rozvoj oboru v oblasti veřejného zdraví a zdravotnictví i vývoj konkrétní situace v obrazu zdraví české populace, v českém zdravotnictví a v české zdravotní politice.
Na straně poptávky dochází také k určitým změnám. Poměrně značný počet vedoucích pracovníků specializaci již získal, v rámci reformy veřejné správy byly zrušeny okresy, a tím se snížil počet adeptů na studium z řad zdravotních radů, jejichž místa byla zrušena. To vše do určité míry poptávku snižuje. Naproti tomu je však třeba proškolovat nově ustanovené funkcionáře na stupni krajů, případně velkých obcí a přirozeně daleko náročněji než dosud školit také pracovníky státní zdravotní správy na úrovni ministerstva zdravotnictví. Bude třeba soustavně inovovat znalosti všech, kteří se aktivně podílejí na procesu utváření a zdokonalování systému péče o zdraví a na jeho řízení.
Tato perspektiva však velmi úzce souvisí i s pohledem na roli našich manažerů. Ti zatím v nejednom případě svým labilním postavením stále ještě více odpovídají někdejším, kdykoliv shora sesaditelným „organizátorům“, závislým na příslušném politickém orgánu nebo činiteli místo toho, aby jako kvalifikovaní profesionálové odpovídali na základě jasně vymezených kritérií za dobré, efektivní a perspektivní řízení daného zařízení či daného úseku zdravotnické soustavy a k tomu byli nadáni kromě adekvátních vědomostí a schopností také odpovídajícími kompetencemi.
Posluchači specializační přípravy se stávají především ředitelé nemocnic či jejich náměstci, ředitelé jiných zdravotnických zařízení, řídící pracovníci státní správy (vedle pracovníků ministerstva zdravotnictví také vedoucí zdravotničtí pracovníci resortů vnitra, obrany a spravedlnosti), zdravotní radové, vedoucí pracovníci hygienické služby a další řídící pracovníci ve zdravotnictví. Zatímco v minulých letech se stávali absolventy školy především pracovníci, kteří již na vedoucích místech pracovali nebo pracují, v současné době na škole studují také ti, kteří své působení v organizaci a řízení zdravotnictví teprve plánují.
Dvouletá specializační příprava obsahuje celkem 12 týdenních modulů, které jsou zaměřeny na nejdůležitější oblasti veřejného zdravotnictví. Již několik let je při studiu uplatňován kreditní systém. Přednášena jsou vybraná témata zdravotní politiky, teorie řízení, ekonomiky zdravotnictví, zdravotního pojištění. Posluchači studují zahraniční zdravotnické systémy, zdravotnickou legislativu a etiku, zabývají se otázkami podpory zdraví, hygieny, epidemiologie, statistiky, demografie, informatiky, sociální medicíny, komunitní péče apod. Ověřování znalostí frekventantů v závěru dvouleté specializační přípravy probíhá formou standardní atestační zkoušky.
Důležitou součástí specializační přípravy je vypracování samostatné atestační práce podle kritérií ASPHER (Association of Schools of Public Health in the European Region), její veřejná prezentace a obhajoba. Řada prací je na velmi dobré úrovni, některé práce jsou vynikající a byly publikovány v odborném tisku. Všichni posluchači jsou vzděláváni v oblasti metodologie vědecké práce, naši i externí lektoři jsou konzultanty a oponenty projektů. Posluchačům je pro přípravu práce k dispozici lékařská knihovna, oddělení vědeckých informací, internetová učebna s přístupy k informačním databázím a dokumentační oddělení. Značná pozornost je věnována i formálnímu zpracování projektu.
Pro trénink zdravotnických manažerů byla v roce 1996 poskytnuta významná pomoc americké nevládní organizace. Vybavení učebny moderní technologií a bezplatný přístup k důležitým informačním zdravotnickým databázím byly důležitými momenty, které vedly k dalšímu zvýšení kvality výuky.
Vedle specializační přípravy zajišťuje Škola veřejného zdravotnictví také kontinuální vzdělávání v oboru formou krátkodobých kurzů, seminářů, diskusních soustředění či workshopů.
Nedílnou součástí výukových aktivit školy je zajišťování povinných jednodenních seminářů před atestacemi vyšších stupňů, které probíhají 2x do roka a představují 14 jednodenních seminářů pro cca 750 posluchačů.
Lektoři školy přednášejí vybraná témata také pro ostatní výuková pracoviště Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, pro lékařské fakulty, aktivně se zúčastňují našich i mezinárodních konferencí, přednášejí na seminářích odborných společností, v Parlamentu České republiky, v Senátu České republiky a v některých nevládních organizacích.
Nedílnou součástí Školy veřejného zdravotnictví jsou výzkumné a publikační aktivity v domácím i mezinárodním měřítku a expertní elaboráty pro řídící orgány a jiné instituce. Pro Světovou zdravotnickou organizaci realizuje nyní Škola několik významných projektů, které se týkají vzdělávání řídících pracovníků ve zdravotnictví, plánování počtu lékařů, zubních lékařů a farmaceutů, racionální farmakoterapie a péče o zdravotně postižené.
K nosným tématům patří spolupráce při realizaci preventivních programů zaměřených na prevenci nejzávažnějších chorob, tj. především chorob kardiovaskulárních a onkologických. Další témata se realizují v oblasti racionálního řízení zdravotnických zařízení, sledování kvality zdravotní péče a v oblasti sociální a komunitní péče (geriatrická péče, péče o duševně nemocné, zdravotní problematika etnických minorit, péče o drogově závislé apod.). Regionální zdravotní politika představuje významnou a v souvislosti se vznikem vyšších územně správních celků i velmi aktuální problematiku.
Pro další rozvoj Školy veřejného zdravotnictví je důležitá úzká spolupráce s ministerstvem zdravotnictví. Je jistě zájmem státu mít v řídících funkcích zdravotnického resortu všestranně vzdělané profesionály, kteří budou hrát aktivní roli v jeho zdravotní politice. Tato spolupráce musí zahrnovat také praktickou vědeckou, výzkumnou a expertní činnost školy a jejích interních i externích spolupracovníků. Na půdě školy mohou být sestavovány expertní týmy k řešení speciálních úkolů ministerstva a mohou zde vznikat např. různé dílčí i kompletní koncepční materiály, projekty preventivních programů, návrhy legislativních norem, analytické materiály apod. Dobrá spolupráce a aktivní komunikace s Ministerstvem zdravotnictví České republiky včetně účasti pracovníků ministerstva na školicích akcích je zárukou, že posluchači jsou správně a včas informováni o nejnovějších aktivitách ministerstva, o jeho krátkodobých i dlouhodobých cílech a záměrech.
V oblasti Mezinárodní spolupráce jsou pro školu důležité vazby na ASPHER, AIHA (American International Health Alliance), UEMS (Union Européenne des Médicins Spécialistes) a AMEE (Association for Medical Education in Europe). Konkrétní spolupráce a výměna zkušeností probíhá s některými zahraničními univerzitami a školami veřejného zdravotnictví. Tradičně dobré vztahy mezi pražským Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví a Slovenskou zdravotnickou univerzitou v Bratislavě se pozitivně odrážejí i ve vztahu Školy veřejného zdravotnictví a Fakulty veřejného zdravotníctva v Bratislavě
Po vstupu České republiky do Evropské Unie bude význam veřejného zdravotnictví nepochybně akcentován. Brusel respektuje odlišnosti mezi zdravotnickými systémy různých evropských zemí. Obor veřejné zdravotnictví a jeho jednotlivé instituce představují vlastně jedinou platformu, která je všem evropským zemím společná, a bude to proto právě především oblast veřejného zdravotnictví, kde se budou realizovat základní principy společné evropské zdravotní politiky.
Pro realizaci výukového plánu se osvědčilo agenturní pojetí činnosti pracoviště. Část problematiky je přednášena zaměstnanci školy, část zajišťují experti - zaměstnanci Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví z jiných kateder (existuje např. velmi dobrá spolupráce s katedrou hygieny a epidemiologie, subkatedrou geriatrie a gerontologie, katedrou všeobecného lékařství, perspektivní je i spolupráce s nově zřízenou subkatedrou drogových závislostí). Externí přednášející se rekrutují z odborníků z různých oblastí, institucí, pracovišť a škol. Volný smluvní vztah s těmito externími lektory umožňuje pružně zařazovat do výuky aktuální témata. Táž témata mohou být přednášena z různých hledisek, pozitivní může být nejen názorová pluralita, ale i určitá kompetice mezi přednášejícími.
V letošním roce zahájila škola veřejného zdravotnictví další spolupráci se všemi absolventy, kteří v minulosti složili atestaci z oboru. Pravidelně jsou jim zasílány programy všech akcí školy, jsou pořádány inovační semináře a jedenkrát ročně bude probíhat jednodenní setkání všech absolventů s odborným a společenským programem. Doposud se ke spolupráci v tomto klubu přihlásilo kolem 200 absolventů.
Další perspektivu ŠVZ spatřujeme i v průběžném zvyšování kvality dosavadních způsobů a forem výuky (např. diferenciací některých modulů specializační přípravy). Zvláštní důraz by měl být kladen na analytickou činnost. Chceme rozšiřovat výuku na pracovníky veřejné správy podle potřeb stávajících reforem a v souladu s příští koncepcí státní i regionální zdravotní politiky. Chceme nadále posilovat vědecké, výzkumné a publikační činnosti školy, přednost klademe na realizaci krátkých a operativních grantů. Během příštího roku se do postgraduálního vzdělávání v oblasti veřejného zdravotnictví promítnou nové vzdělávací náplně, které bylo zapotřebí upravit tak, aby odpovídaly nové legislativní úpravě. Základní cíle i způsoby výuky však budou vycházet z novodobé historie oboru, který si za dvanáctiletou existenci našel v oblasti dalšího vzdělávání své pevné postavení.
Literatura
1. HOLČÍK, J., GLADKIJ, I., DRBAL, C: et al.: Koncepce oboru sociální medicíny a oboru veřejného zdravotnictví. Praha: MZ ČR, IPVZ, 2002.
2. MALINA, A.: Úvod do veřejného zdravotnictví. In: Studijní materiály k problematice veřejného zdravotnictví. Praha: IPVZ, 2004, 1-2.
MZ ČR, IPVZ: Veřejné zdravotnictví – specializační náplň. Praha: 2001.
3. DRBAL, C.: Nová zdravotní politika. Praha: IPVZ, 2001.
Zdraví 21, SZO – reg. úřad. pro Evropu, česky. Praha: MZČR, 2001.
4. DRBAL, C.: Škola veřejného zdravotnictví. In: Sborník 50 let IPVZ. Prha: 2003, 151.
5.BLAHOŠ, J.: Problematika soc. lékařství z hlediska World Med. Ass. Sborník semináře Spol. JEP, Incheba, s.r.o. Praha: 2001.
6. MALINA, A., DRBAL, C.: Výsledky a záměry Školy veřejného zdravotnictví. Sborník semináře Spol. JEP, Incheba, s.r.o. Praha: 2001.
7. ŠULCOVÁ, M., EGNEROVÁ, A., KOVÁČ, J. et al.: Předmět verejného zdravotníctva. Verejné zdravotníctvo, časopis Slovenskej zdravotníckej univerzity, 2004, č. 1.
8. MEYER, J.H., SCHWARTZ, S.: Social issues as Publ. Health. Amer. publ. assoc., Columbia Univ., N.Y., 2000.
9. PREKER, A.S., FEACHEM, R.G.: Health and Health Care. In: Labour Markets and Social Policy in Central and Eastern Europe, N.Y., Oxford University Press, 1994.
10. SALTMAN, R.B., FIGUERAS, J.: Europeah Health Care Reform. WHO Reg. Office, Copenhagen, 1997.
Adresa autora: MUDr. Antonín Malina, Ph.D., MBA
Škola veřejného zdravotnictví Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví
Ruská 85, 100 05 Praha 10